Chovatelský a zápisní řád + výklad

Chovatelský a zápisní řád Klubu chovatelů šarplaninců, krašásků a tornjaků

Cílem Klubu chovatelů šarplaninců, krašáků a tornjaků (KCHŠKT) je chov plemene šarplaninec a krašský ovčák a tornjak při zachování biologického zdraví každého psa nebo feny a vloh a vlastností charakteristických pro tato plemena.

Část I - ÚVODNÍ USTANOVENÍ

1) Chovatelský a zápisní při chovu KCHŠKT je základní normou pro chov plemen šarplaninec a krašský pastevecký pes a tornjak v České republice. Vychází z předpisů FCI, Zápisního řádu Českomoravské kynologické unie (dále jen ČMKU) i Řádu ochrany zvířat při chovu psů ČMKU a zákonů platných v České republice, zejména zákonů č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a zákonem 246/1992 na ochranu zvířat proti týrání v platném znění.

2) Základní chovatelskou normou jsou standardy FCI plemene šarplaninec a krašský ovčák a tornjak.

3) Cílem chovatelství je produkce štěňat s průkazem původu. Produkce štěňat bez průkazu původu a podpora tohoto konání je s chovatelstvím neslučitelná.

4) Tento řád je závazný pro každého, kdo chce chovat čistokrevné jedince plemene šarplaninec nebo krašský ovčák nebo tornajk  - pro členy i nečleny KCHŠKT 

Část II - CHOV

5) Chovem se rozumí cílevědomá plemenitba šarplanince a krašského ovčáka a tornjaka respektující standard plemene a zásady genetického zdraví psa nebo feny i populace.

6) Chov v rámci KCHŠKT je řízený. Majitel feny si může vybrat krycí psy, tento výběr však nesmí být ve vážném rozporu s chovatelskými záměry klubu nebo odporovat zásadám vhodného genetického spojení. Spojení s blízkými příbuznými je možné jen ve výjimečných situacích, se souhlasem poradce chovu, na základě přání chovatele.

7) Importovaní šarplaninci nebo jejich potomci (takzvaní izvornije) zapsaní v zemi původu do registru plemene, kteří nemají čtyři generace známých předků, mohou být registrování plemennou knihou na základě žádosti majitele nebo držitele takového zvířete výhradně se souhlasem klubu. U předků, kteří nejsou známi, bude v průkazu původu záznam "neznámo". 

8) Chovatelem ve smyslu tohoto řádu je držitel chovné feny zapsané v evidenci chovných jedinců plemenné knihy, jehož chovná stanice je řádně registrována pod mezinárodně chráněným názvem. Držitel může být buď fyzická nebo právnická osoba, která má vlastnické právo k této feně nebo byla touto osobou písemně zmocněna užívat ji k chovu. Majitelem krycího psa se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má vlastnické právo k psu registrovanému jako chovnému v evidenci chovných jedinců plemenné knihy. 

10) Držitelem krycího psa se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která je majitelem písemně zmocněna používat ho k chovu.

11) Právní vztahy vyplývající z vlastnictví chovné feny nebo krycího psa se řídí obecně platnými právními předpisy, zejména Občanským zákoníkem. Stejně tak vztahy mezi majitelem chovné feny a nabyvateli štěňat narozených této feně.

12) Majitel nebo držitel chovné feny i krycího psa nesmí používat chovná zvířata k produkci štěňat bez průkazu původu. 

13) Majitel nebo držitel chovného jedince je povinen umožnit klubu kontrolovat, zda je tento v držení majitele nebo držitele, v jakých je umístěn podmínkách, v jakém je zdravotním stavu a zda není porušován zákon na ochranu zvířat. Pokud tak neučiní, vystavuje se nebezpečí kárného řízení. 

14) Klub je oprávněn vyřadit z chovu toho jedince, který produkuje potomky s prokazatelně dědičnými vadami exteriéru nebo hrubou vadou povahy. Klub vyřazení z chovu hlásí Plemenné knize.

Část III - CHOVNÍ JEDINCI

15) Chovní jedinci jsou čistokrevní psi a feny, kteří mají známy čtyři generace předků, platný průkaz původu vystavený nebo registrovaný plemennou knihou ČMKU a byli zařazeni do chovu na základě splnění těchto podmínek pro chovnost:

a) zúčastnili si jedné speciální nebo klubové výstavy na území ČR

b) absolvovali úspěšně bonitaci, která se řídí bonitačním řádem KCHŠKT

c) jejich rentgenové vyšetření neprokázalo dysplazii kyčelního kloubu stupně 4 (E) na žádné zadní končetině.

16) Pokud vznikne pochybnost o identitě zvířete, lze provést test DNA.

17) K chovu se mohou používat psi nebo feny plemene šarplaninec nebo krašský ovčáknebo tornjak starší 18  měsíců.

18) Chovným psem se rozumí jedinec mužského pohlaví plemene šarplaninec nebo krašský pastevecký pes, který splnil podmínky pro chovnost stanovené KCHŠKT a je zanesen do evidence chovných jedinců plemenné knihy.

19) Chovnou fenou se rozumí jedinec ženského pohlaví plemene šarplaninec nebo krašský ovčák nebo tornjak, který splnil podmínky pro chovnost stanovené KCHŠKT a je zanesen do evidence chovných jedinců plemenné knihy.

20) Každá změna ve vlastnictví nebo úhyn chovného psa nebo feny musí být nahlášena do 15 dnů poradci chovu. 

21) Změna držení musí být nahlášena chovatelskému klubu (na jeho mail nebo doporučeným dopisem)

a) u psa neprodleně

b) u feny se zápisem vrhu, u feny je nutné nahlásit změnu i plemenné knize 

22)  Fena smí být použita k chovu (datum krytí) naposledy v den dosažení stáří 8 let. Majitel je povinen fenu kondičně předvést tři roky po získání chovnosti na klubové nebo speciální výstavě nebo na bonitaci. Při tomto předvedení nesmí dostat známku nedostatečný. Výjimečně je možno povolit další vrh feně starší 8 let, pouze však po předložení potvrzení veterinárního lékaře, že je fena v odpovídajícím zdravotním stavu. Toto osvědčení musí být předloženo maximálně měsíc před předpokládaným krytím.

23) Pes smí být použit k chovu (datum krytí) bez omezení věku, pokud to dovoluje jeho zdravotní stav. 

Část IV - KRYCÍ LIST

24) Krycí list vystavuje poradce chovu a platí jeden rok.

25) Krycí list se vyplňuje i v případě, že oba chovní jedinci patří stejnému majiteli. V tom případě musí být u krytí svědek určený poradcem chovu nebo výborem klubu, který na krycím listu stvrdí, že ke krytí skutečně došlo.

26) Majitel chovné feny je povinen umožnit poradci chovu překontrolovat zdravotní stav feny a pokud není dobrý, je poradce chovu oprávněn odmítnout vydat pro ni krycí listy. Majitel chovné feny se může proti tomuto rozhodnutí odvolat k výboru klubu, na adresu předsedy klubu, nejdéle do 15 dnů od tohoto rozhodnutí.

Část V - KRYTÍ

27) Ke krytí může dojít v řízeném chovu jen mezi dvěma chovnými jedinci a jen na základě platného krycího listu (Zápis o provedení krytí). Fena může být nakryta jen psy uvedenými na krycím listu. Po krytí akt zapíšou společně majitel nebo držitel krycího psa a majitel nebo držitel chovné feny do krycího listu. Neprodleně pak nahlásí krytí dle pokynů uvedených v krycím listě krytí poradci chovu.

28) Chovatel si navrhuje nejvýše tři chovné psy nebo o navržení psa (nejvýše tři) požádá poradce chovu. Poradce chovu může navrženého psa zamítnout, pokud jde o blízkého příbuzného nebo je ohrožen chovatelský záměr klubu. Pokud má některý z navržených chovných jedinců na některé zadní končetině DKK stupně číslo dvě nebo tři (C nebo D), povolí poradce chovu křížení jen s jedincem, který má stupeň DKK 0 (nula) nebo 1 (A nebo B). Chovatel má právo se proti rozhodnutí poradce chovu odvolat k výboru klubu.

29) Klub je oprávněn požadovat na majiteli zhodnocení předchozího krytí, pokud chovatel používá ke krytí stejného psa.

30) Klub je oprávněn omezit z chovatelských důvodů - aby se nezúžila chovatelská základna pro příbuzenskou plemenitbu - počet krytí jedním psem v roce.

31) Mezi krytím dvou různých fen jedním psem musí od jednoho krytí k druhému uplynout nejméně 24 hodin.

32) Krýt jednu fenu dvěma psy během jednoho hárání je nepřípustné. Pokud majitel feny něco takového dopustí, nebudou štěňatům z tohoto vrhu vystaveny průkazy původu a s majitelem klub zavede kárné řízení.

33) Pokud vybraný pes fenu prokazatelně nenakryje, smí se užít další pes uvedený v krycím listě.

34) Odměnu za krytí je vhodné poznamenat na krycím listu. 

35) Pokud majitel chovného psa nezašle doklady o chovnosti k zapsání do evidence chovných jedinců na plemennou knihu a vrh proto nebude zapsán, nese za to odpovědnost vůči majiteli či držiteli chovné feny..

36) Pokud nebude chov zapsán do plemenné knihy vinou chovatele, nese za to odpovědnost tento chovatel. 

37) V případě, že pes nekryje přirozenou cestou, lze využít i umělého oplodnění, ale pouze tehdy, pokud již přirozenou cestou nejméně jednou úspěšně kryl a z tohoto krytí se narodila (zdravá) štěňata. Fenu lze uměle oplodnit až po prvním přirozeném vrhu, nelze ji uměle oplodnit, pokud přirozenému krytí brání vývojová abnormalita genitálií. Inseminaci musí veterinární lékař potvrdit do krycího listu.

38) Každý chovatel je povinen vést Knihu odchovů pro každou ze svých chovných fen zvlášť a na požádání ji předložit poradci chovu nebo výboru klubu. Každý majitel krycího psa je povinen vést Knihu krytí a na požádání ji předložit poradci chovu nebo výboru klubu.

Část VI - ZAHRANIČNÍ KRYTÍ

39) Zahraničním krytím se rozumí krytí psem, který je držen na území cizího státu nebo zapůjčen na krytí do České republiky. Majitel nebo držitel psa nebo majitel feny, který o krytí tímto psem žádá, musí doložit poradci chovu chovnost psa - ověřenou fotokopií průkazu původu a dokladem o této chovnosti - ještě před vystavením krycího listu. Před zápisem vrhu musí doložit tuto chovnost i plemenné knize. Pokud je chovný pes zapůjčen do České republiky, je klub oprávněn vyžadovat kontrolu stupně dysplazie kyčelního kloubu ještě před jeho krytím v ČR, i když v zemi původu nebude tato kontrola podmínkou pro chov. Vhodnost psa z pohledu DKK pro chov v ČR je pak posuzována stejně jako u jedinců držených na území ČR.

40) Pokud je krycí pes ve vlastnictví občana České republiky a jiného státu, musí splňovat podmínky pro chovnost obou těchto států.

Část VII - NECHTĚNÉ KRYTÍ NEBO NAKRYTÍ BEZ KRYCÍHO LISTU

41) Pokud chovatel vědomě nakryje bez souhlasu poradce chovu a přiděleného krycího listu 

aa) chovnou fenu chovným psem nebo ji

bb) nakryje psem jiného plemene nebo křížencem,

což odporuje chovatelskému řádu a je v rozporu s principy řízeného chovu i chovatelské morálky, bude proti takovému chovateli zavedeno kárné řízení podle kárného řádu a chovatel se vystavuje nebezpečí, že klub podá návrh ČMKU zrušit jeho chovatelskou stanici. Vrh musí být nahlášen poradci chovu. A další postup je následující:

a) Pokud nepůjde o blízké příbuzné a spojení chovného psa s chovnou fenou  dle bodu 41 aa neodporuje chovatelského záměru klubu a majitel chovné feny požádá výbor klubu o dodatečný souhlas s tímto krytím a řádný zápis do plemenné knihy, může být vrh zapsán do plemenné knihy. Klubu v případě souhlasu s tímto zápisem zaplatí sankční poplatek stanovený členskou schůzí klubu. Sankčním poplatkem se vyrovnají náklady klubu spojené s neodpovědným jednání majitele chovné feny. Sankčním poplatkem se však nevymíní z nebezpečí kárného postihu.

b) Pokud půjde o blízké příbuzné nebo psa jiného plemene, je třeba považovat vrh za nechtěný a zabránit narození štěňat veterinárním zákrokem, který nepoškodí zdraví feny. Pokud by tento zákrok nebyl v souladu se zdravím feny, je možno nechat štěňata fenu donosit a porodit. Vrh nebude zapsán. Majitel feny je povinen nahlásit písemně jména majitelů štěňat poradci chovu.

42) Pokud dojde k nechtěnému nakrytí chovné feny chovným psem, což je také v rozporu se zásadami řízeného chovu,

a) a nepůjde o blízké příbuzné a majitel prokáže, že nešlo o úmysl, postupuje se stejně jako u bodu 43 písmeno a. Výbor však může rozhodnout o tom, že věc již nepodléhá kárnému postihu.

b) půjde o blízké příbuzné nebo psa jiného plemene, je třeba postupovat podle bodu 43 písmeno b.

c) Při opakování "neúmyslného" (nepovoleného) krytí se majitel feny bude hodnotit, jako by takto kryl úmyslně a vystavuje se nebezpečí kárného řízení.

Část VIII - VRH

43) Fena a vrh musí být umístěny u svého držitele v podmínkách odpovídajících zdravotním i dalším potřebám feny i štěňat. Pokud je nutné fenu umístit mimo toto místo, je nutné ihned o tom písemně informovat poradce chovu.

44) Fena může mít v jednom kalendářním roce jen jeden vrh, počet štěňat není ve vrhu omezen.

45) Štěňata s vrozenými vadami, velmi vážně nemocná a trpící je vhodné utratit. Posouzení, zda v takovém stavu některé ze štěňat je, náleží výhradně dle zákona 246/1992 Sb. veterinárnímu lékaři. 

46) Při početném vrhu, kdy by fena nemohla podle posouzení veterinárního lékaře všechna štěňata kojit tak, aby byla zdravá a dosahovala obvyklé váhy a velikosti, je možné je předat kojné feně. 

47) Nezabřeznutí hlásí majitel nebo držitel feny poradci chovu a držiteli nebo majiteli krycího psa do 75 dnů od krytí.

48) Chovatel je povinen štěňata plemen šarplaninec a krašských ovčák nechat veterinářem otetovat po 49. dni věku do levého ucha. Štěňata plemene tornjak se pouze čipují.

49) Minimální věk odběru štěňat šarplaninců i krašských ovčáků a tornjaků je 8 týdnů věku. Pokud chovatel předá štěně dříve, vystavuje se nebezpečí kárného postihu.

50) Předčasně přerušit kojení lze jen v případě výslovného nařízení veterináře z důvodů ohrožení zdraví matky. 

51) Chovatel je povinen nového majitele štěněte upozornit na všechny okolnosti, které mu pomáhají k dobré výchově štěněte, udržení jeho dobré zdravotní kondice. 

52) Podle FCI je nepřípustný komisní prodej štěňat. Chovatel, který tento zákaz poruší, se vystavuje nebezpečí zákazu další chovatelské činnosti.

Část IX - DRUHY ODCHOVŮ

53) Odchov na vlastní chovatelskou stanici je odchovem, kdy držitel feny zapisuje štěňata na chovatelskou stanici, jejíž je majitelem.

54) Odchov na cizí chovatelskou stanici je odchovem, kdy majitel feny zapisuje štěňata na chovatelskou stanici jiného chovatele stejného plemene. Podmínkou je, že majitel chovatelské stanice, na kterou se štěňata zapisují, má fenu půjčenou. I pro takovýto vrh platí, že fena může mít vrh pouze jednou do roka. 

Dohodu musí majitel chovné stanice přiložit k přihlášce štěňat.

Část X - VÝVOZ ŠTĚŇAT

55) Vývoz štěňat do zahraničí upravují předpisy ČMKU.

Část XI - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

56) Porušením výše uvedených ustanovení tohoto řádu KCHŠKT se chovatel nebo majitel či držitel chovného jedince plemene šarplaninec nebo krašský pastevecký pes vystavuje kárnému řízení. 

59) Pokud není v daném bodě uvedeno, že tento platí jen pro jedno plemeno, je závazný pro plemeno šarplaninec i krašský ovčák a tornjak.


Tento řád byl schválen členskou schůzí dne 1.12.2001 a upraven výborem klubu dle směrnic ČMKU v roce 2006. Součástí je jeho výklad. 


VÝKLAD CHOVATELSKÉHO A ZÁPISNÍHO ŘÁDU KCHŠKT

Úvod

Tento řád ruší chovatelský řád z 1. 5. 1995, jehož body 5, 36 a 43 byly změněny mimořádnou členskou schůzí 25.10.1998, vychází z platného řádu ochrany zvířat při chovu psů a zápisního řádu Českomoravské kynologické unie. Reaguje také na nové situace, které se v klubu v chovu psů začaly objevovat, zejména jak postupovat v případě zapůjčení plemeníka, vývozu štěňat, kdy lze použít inseminaci a podobně. Navíc reaguje i na požadavky na zdraví zvířat, zejména kontrolu dysplazie kyčelního kloubu, což je dědičné onemocnění.

Chovatelský řád se skládá ze základních ustanovení nazvaných Řád ochrany zvířat při chovu psů a jeho součástí je i tento výklad, který vysvětluje podrobnosti některých postupů nutných k řádnému chovu.

Poplatky z úkonů, které klub poskytuje jako službu svým členům v rámci chovu, pak ustanovuje zvláštní předpis, který schvaluje členská schůze. 

K části I - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

K bodu 4:

KCHŠKT k tomuto opravňuje jednak jeho registrace u Ministerstva vnitra České republiky jako klubu zabývajícímu se jako jedinému v ČR chovem těchto plemen, jednak jeho členství v ČMKU prostřednictvím Českého kynologického svazu, jehož je klub členem.

Chov psů lez provádět i mimo KCHŠKT, ČMKU a FCI, takže nečlenství v klubu neomezuje nikoho v tom, aby se mohl touto sportovně zájmovou činností zabývat. Kdo ale chce chovat psy s průkazy FCI, které pověřilo vydávat je v ČR ČMKU, pak musí respektovat předpisy, které s tím souvisejí. 

K části II - CHOV

K bodu 6:

Chovatelský záměr klubu zpracovává poradce chovu s výhledem pro určité období a schvaluje ho výbor klubu. 

K bodu 7:

Za čistokrevné se považují ti psi a feny, kteří mají známy čtyři generace předků.

K části III - CHOVNÍ JEDINCI

K bodu 15: 

k písmenu a)

Výsledek klubové nebo speciální výstavy šarplaninců musí být zapsán v průkazu původu, jinak nelze účast na této výstavě brát jako splnění podmínky pro chovnost.

K písmenu c) 

Postup vyhodnocení rentgenového snímku stanoví Klub posuzovatelů podle pravidel FCI. Majitel psa nebo feny obdrží vyhodnocení snímku po zaplacení poplatku (je určen vyhodnocovateli za vyhodnocení snímku). Vyhodnocení je pak jedním z podkladů pro zapsání chovnosti zvířete do registru chovných jedinců plemennou knihou. Plemenná kniha také zapisuje výsledek DKK do průkazu původu.

K bodu 16:

Krevní zkouška se provádí na náklady majitele nebo klubu. Pokud se identita uvedená v průkazu původu prokáže jako správná, hradí náklady klub. Pokud se prokáže, že údaje v průkazu původu nejsou správné, hradí zkoušku chovatel či majitel chovné stanice, která je součástí jména zvířete (ne majitel zvířete).

K bodu 20:

Změna musí být nahlášena do 15 dnů poradci chovu písemně, nejlépe doporučeným dopisem, aby se mohl majitel chovného psa nebo feny vykázat dle potřeby dokladem o tom, že se tak skutečně stalo. Rozhoduje razítko podání tohoto ohlášení. Změnu lze nahlásit i e-mailem na sarplaninac@seznam.cz, záznam je třeba si ale uschovat.

K bodu 21:

Je vhodné, aby změnu majitele feny dořešili původní a nový majitel do všech podrobností. Doporučuje se, aby při tom vycházeli z toho, že podle zásad chovatelské morálky:

- Při prodeji chovné feny novému majiteli nelze obvykle požadovat, aby štěňata narozená této feně nesla jméno původní chovné stanice. Štěňata narozená u nového majitele by měla nést název jeho chovné stanice, pokud se obě strany nejlépe písemně nedohodnou jinak.

- Pokud majitele změní chovná fena, veškeré dispozice s budoucím chovem, i povinnosti z toho plynoucí, tedy úhrada za krytí je-li feny i březí, pokud nebyla provedena při krytí, obvykle připadají novému majiteli, pokud se obě strany nejlépe písemně nedohodnou jinak. 

- Zemře-li chovatel v době březosti feny, může se chov zapsat buď na chovnou stanici zemřelého, nebo na chovnou stanici nového majitele podle dohody pozůstalého nebo pozůstalých s novým majitelem. Pokud bude pozůstalých více, je vhodné, aby vůči klubu a plemenné knize vystupoval jen jeden z pozůstalých nebo držitel feny jako osoba pověřená všemi ostatními pozůstalými.

K bodu 22:

Kondiční předvedení má zabránit tomu, aby se nechovalo na zvířatech, které k tomu již nemají ze zdravotních nebo kondičních důvodů předpoklady. Třemi lety od získání chovnosti se rozumí tři roky od roku, kdy byla chovnost získána (tedy bude-li například fena bonitována ve svých dvou letech, majitel je povinen znovu ji předvést v jejích pěti letech nebo i později, ne však později, než na ní bude chtít dále chovat). Pokud bude fena ohodnocena známkou nedostatečný na výstavě nebo při předvedení na bonitaci či jiné klubové akci, nebude jí umožněn další chov do doby, než bude předvedena znovu a opět v dobré zdravotní kondici. 

K části IV - KRYCÍ LIST

K bodu číslo 24:

- Krycí list platí jeden rok a poplatek za něj určuje zvláštní předpis KCHŠKT stanovený členskou schůzí. 

- O krycí list žádá písemně chovatel poradce chovu nejpozději čtyři týdny před předpokládaným krytím. V žádosti uvede základní údaje o chovné feně (jméno, datum narození, tetovací číslo a číslo průkazu, datum a místo bonitace, datum předchozího vrhu) a údaje o případném zvoleném partneru. Za poplatek určený členskou schůzí může požádat o krycí list i ve zráceném termínu - minimálně týden před krytím. Kratší termín záleží na dohodě s poradcem chovu.

- Pokud chce chovatel krýt v zahraničí, postupuje stejně jako při krytí v tuzemsku, předloží ale fotokopii průkazu původu a doklad o chovnosti vybraného krycího psa. 

- Neúplnou žádost je poradce chovu oprávněn vrátit chovateli. Pokud má chovatel námitky, může se odvolat k výboru klubu.

- Krycí list vydaný poradcem chovu musí obsahovat následující údaje:

a) jméno psa (psů) navržených ke krytí a číslo jeho (jejich) zápisu

b) jméno feny a číslo jejího zápisu

c) jméno a adresu majitele nebo držitele krycího psa (psů)

d) jméno a adresu majitele nebo držitele chovné feny

Krycí list slouží jako podklad pro vyplnění přihlášky vrhu na plemennou knihu a je její součástí. 

- Po nakrytí musí být krycí list doplněn podpisy majitele krycího psa a chovné feny, kteří tak zaručují, že ke krytí skutečně došlo, a doplněn o datum a místo krytí. Vhodné je také na něj poznamenat způsob sjednané odměny. Krycí list je povinen majitel chovné feny zaslat poradci chovu do týdne. 

- Po narození štěňat pak vyrozumí majitel chovné feny poradce chovu do týdne nejlépe doporučeným dopisem o tom, že se vrh narodil.

Chovatel je povinen přitom uvést:

a) počet narozených štěňat, z toho počet mrtvých a živých, případně utracených veterinářem podle bodu 45

b) pohlaví

c) barvu štěňat

d) zda některé ze štěňat bylo předáno kojné feně, její umístění a adresu jejího držitele

Poradce chovu si krycí list vystavuje sám. Vrh ale kontroluje a přihlášku vrhu na plemennou knihu poradci chovu podepisuje předseda klubu nebo jiný pověřený člen výboru.

K části V - KRYTÍ 

K bodu 28:

Co je záměr klubu při ochraně zvířat při chovu psů je vysvětleno u bodu 6 tohoto výkladu.

K bodu 34:

Způsob úhrady za krytí záleží na dohodě majitelů krycího psa a chovné feny a je vhodné ho poznamenat na krycím listě. Je vhodné (ale nejlépe písemně ještě před krytím) sjednat i další okolnosti úhrady:  

a) jaká bude výše odměny

b) kdy je splatná, zda hned při krytí nebo po narození štěňat a do kdy

c) pokud je splatná při krytí, zda umožní majitel psa ještě jedno krytí bezplatně, pokud fena nezabřezne. Právo krýt zdarma pak zaniká úhynem psa nebo feny.

d) jak se bude řešit odměna, pokud se štěňata narodí mrtvá (zda umožní majitel chovného psa další krytí zdarma nebo odstoupí od nároku na odměnu nebo na ní bude trvat)

e) zda se změní výše odměny, pokud se narodí jen jedno štěně nebo bude štěňat podstatně méně, než je u plemene obvyklé (kolem šesti). Podobně pokud se narodí více štěňat, než je obvyklé.

- Pokud se prokáže, že pes byl v době krytí neplodný, má majitel feny nárok na vrácení náhrady za krytí, pokud již byla zaplacena. 

- Pokud se úhrada za krytí provádí formou štěněte, má obvykle majitel krycího psa právo prvního výběru, pokud se výslovně nedomluví oba jinak. Je vhodné pak domluvit předem a nejlépe písemně stvrdit:

a) do kdy si majitel krycího psa štěně vybere (obvykle je to do 7 týdnů věku štěněte, aby mohl majitel štěňata nabídnout dalším zájemcům)

b) jakou náhradu odměny bude majitel krycího psa požadovat v případě, že vybrané štěně do doby odběru zemře. Doporučuje se pak uhradit náhradu formou peněz, aby nebyly poškozeny zájmy těch zájemců o štěně, kteří si je vybrali po majiteli krycího psa v dobré víře, že štěně jimi vybrané je volné.

c) dokdy je majitel krycího psa povinen vybrané štěně odebrat a co bude dál, pokud tak neučiní.

- Krytí je vhodné konat u majitele krycího psa. Náklady na cestovné si hradí podle zavedených zvyklostí majitel chovné feny, pokud se obě strany výslovně nedohodnou jinak.

K bodu 35:

Ve smlouvě za krytí je vhodné zapsat i to, jak bude řešena náhrada škody, pokud majitel chovného psa nenechá svého psa zaregistrovat na plemenné knize, a vrh proto nebude zapsán do plemenné knihy. V duchu zásad chovatelské morálky je obvyklé, že pak hradí majiteli chovné feny, který je jednáním majitele krycího psa poškozen, majitel krycího psa náklady spojené s odchovem vrhu, pokud se oba nedohodnou jinak.

K bodu 36:

Ve smlouvě za krytí je vhodné zapsat i to, jak bude řešena náhrada škody, pokud nebude vrh zapsán vinou chovatele - pokud nesplní podmínky pro jeho zápis, nebo si nenechá zaregistrovat chovnou stanici. V duchu zásad chovatelské morálky je obvyklé, že následky za takové jednání nese sám chovatel a majitel krycího psa má právo na náhradu za krytí, jako by vrh zapsán byl - tedy odměna platí ve znění dohody, kterou mezi sebou uzavřeli při krytí, pokud se obě strany nedohodnou jinak.

K bodu 37:

Náklady na inseminaci hradí majitel chovné feny.

K části VI - ZAHRANIČNÍ KRYTÍ

K bodu 39:

Zpřísnění podmínek pro stejného psa na území ČR proti tomu, kdyby zůstal na území, kde žije (většinou jsou to země bývalé Jugoslávie, v jiných zemích je již kontrola DKK povinná), je sice znevýhodňující, ale nutné. Vychází z toho, že chovatel v zemi, kde pes žije, nemusí mít vzhledem k tamějším podmínkám vůbec možnost nechat psa zrentgenovat a vyhodnotit jeho snímek kyčelních kloubů. Proto nelze požadovat, aby při zahraničním krytí měli krycí psi k dispozici vyhodnocení DKK. Pokud se situace v zemi původu změní, zpřísní se i tento požadavek. V ČR však rentgen kyčlí a vyhodnocení snímku není problém. Požadavek klubu na kontrolu DKK u takového psa je tedy logická. Je rovněž logické, že ten, kdo si psa půjčí, by měl mít k takovému kroku souhlas majitele zvířete, nejlépe písemný. 

K části VII - NECHTĚNÉ KRYTÍ NEBO NAKRYTÍ BEZ KRYCÍHO LISTU

K bodu 41:

- Úzkou příbuzenskou plemenitbou se rozumí křížení matka  - syn, otec - dcera, sourozenci a prokazatelně bratranec se sestřenicí.

- Zapsání vrhu při vědomém křížení dvou chovných jedinců bez souhlasu poradce chovu a vystaveného krycího listu se může zdát zmírněním postihu chovatele. Ve skutečnosti jde o to, aby tak nebyla produkována štěňata bez průkazu původu, pokud spojení chovné feny a psa je z chovatelského pohledu v pořádku a jde "jen" o nedbalost nebo dokonce i vědomé porušení řádu ochrany zvířat při chovu psů. Postihována by pak byla za provinění chovatele i štěňata. 

Sankční poplatek může ale stanovit členská schůze pro takovéto případy tak vysoký, že se tato nedbalost nebo vědomé porušení chovatelského řádu chovateli skutečně nevyplatí. Chovatel se navíc vystavuje postihu v podobě toho, že takto zneužité chovné zvíře už nebude moci v chovu využívat, a kárnému řízení, které může skončit doživotním zákazem chovat, případně vyloučením z klubu. Vychází se tu ze zásady, že trestat je třeba viníky - lidi, ne zvířata. 

Klub je oprávněn požadovat potvrzení paternity.

K části VIII - VRH

K bodu 44:

- Klub doporučuje držiteli chovné feny po poradě s veterinářem odpovědně zvážit její zdravotní stav, množství mléka, váhu štěňat a jejich zdravotní stav a podle toho rozhodnout o počtu ponechaných štěňat. Utracení štěňat, jejichž odchov by vážně ohrozil zdraví matky nebo je jejich stav takový, že neodpovídá možnostem zdravého vývoje, nelze podle výkladů zákona 246/1992 Sb hodnotit jako jejich týrání. Utrácet štěňata je oprávněn dle tohoto zákona pouze veterinární lékař. 

- Poradce chovu nebo jeho pověřený zástupce je povinen zkontrolovat vrh nejdéle do 6 týdnů věku štěněte, náklady na cestovné se řídí platnými směrnicemi Českomoravské kynologické unie o cestovném. 

K bodu 46:

Informaci o kojné feně, jejím umístění a zdravotním stavu je chovatel povinen neprodleně oznámit poradci chovu. Štěňata musí být této feně předána do pěti dnů od narození. Své matce mohou být vrácena po čtyřech týdnech věku.

K bodu 48:

- Tetovací čísla se majitel chovné feny a štěňat dozví po nahlášení vrhu poradci chovu. Tetovací čísla mu sdělí plemenná kniha na základě žádanky, kterou si sám vyplní.

- Bez tetování nelze předat štěně novému majiteli, pokud tak chovatel učiní, vystavuje se kárnému řízení. Tetovací číslo je formou identifikace zvířete na výstavách, při kontrole DKK, při bonitaci a podobně. 

K bodu 51:

Chovatel by novému majiteli měl sdělit dosavadní jídelníček štěněte, informovat ho o odčervení, o očkování, které štěně mělo a které ho ještě čeká, kam štěně umístit v novém bydlišti a dalších podmínkách dobrého rozvoje štěněte, i o možnosti stát se členem KCHŠKT.

K bodu 52:

Komisním prodejem se rozumí prodej štěněte nebo celého vrhu překupníkovi - obchodníkovi se štěňaty, který ho pak teprve prodává majiteli. Tento způsob prodeje vede až k týráni štěňat, a proto FCI požaduje, aby se jeho členové jednoznačně postavili proti němu. Komisní prodej proto KCHŠKT považuje za prohřešek proti chovatelské morálce. 

K bodu 54:

Dohoda o zapůjčení feny musí být písemná a musí obsahovat

a) jméno a adresu majitele feny

b) jméno a adresu majitele chovné stanice, do které je fena zapůjčena

c) datum a místo vyhotovení

d) název chovné stanice, na které výslovně mají být štěňata zapsána

e) kdy bude feny vrácena

f) do dohody je také vhodné uvést finanční vyrovnání obou stran - jeho výši a kdy bude plněno

Dohoda musí obsahovat podpisy majitele feny a majitele chovné stanice, kam je fena půjčena, jinak by byla neplatná.

K bodu 55:

Do zahraničí lze štěňata prodávat pouze s exportním průkazem ČMKU, který je vydáván výhradně jen chovateli. 

 

Závěrečné ustanovení

Tento výklad  byl schválen na členské schůzi dne 1.12.2001 a doplněn výborem dle předpisů ČMKU v roce 2021.